1.
Větr sněh zanésl z hor do polí, já idu přes kopce, přes údolí,
idu k tvej dědině zatúlanej, cestičky sněhem sú zafúkané.
R: Zafúkané, zafúkané, kolem mňa všecko je zafúkané.
Zafúkané, zafúkané, kolem mňa všecko je zafúkané.
2.
Už vašu chalupu z dálky vidím, srdce sa ozvalo, bit ho slyším,
snáď enom pár kroků mi zostává, a budu u tvého okénka stát.
R: ... okénko k tobě je zafúkané
3.
Od tvého okna sa smutný vracám, v závějoch zpátky dom cestu hledám,
spadl sněh na srdce zatúlané, aj na mé stopy - sú zafúkané.
R: ... mé stopy k tobě sú zafúkané